MÁTE SVÁ PRÁVA

Informační web pro oběti násilí z nenávisti a zvlášť zranitelné oběti

Náhrada škody

Pokud Vám pachatel způsobil trestným činem škodu na majetku, újmu na zdraví nebo nemajetkovou újmu (psychické trápení), pak máte právo požadovat po něm náhradu této újmy v penězích, a to přímo v trestním řízení. Jak to probíhá a co můžete dělat, pokud Vám soud náhradu v trestním řízení nepřizná nebo Vám pachatel nezaplatí, se dozvíte v této části.

Pokud pachatel způsobil trestným činem škodu, máte právo žádat po něm její úhradu v trestním řízení. Zákon rozlišuje několik druhů škody:

  • Újma na zdraví – bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění
  • Majetková újma – ukradené či zničené věci, ušlý výdělek, náklady na léčení atd.
  • Nemajetková újma – újma vzniklá na důstojnosti, cti, soukromí, rodinném životě (ponížení, psychické utrpení apod.) vyjádřená v penězích

Použité předpisy: § 43 TŘ, § 2894 - 2971 občanského zákoníku
Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví
§ 43
(1) Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil (poškozený), má právo činit návrh na doplnění dokazování, nahlížet do spisů (§ 65), zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu a před skončením řízení se k věci vyjádřit.
(2) Za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem.
(3) Poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 206 odst. 2); je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě (§ 175a odst. 2). Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit. O těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen. Nebyl-li by pro rozhodnutí o nároku poškozeného dostatečný podklad a nebrání-li tomu důležité důvody, zejména potřeba vyhlášení rozsudku nebo vydání trestního příkazu bez zbytečných průtahů, soud poškozenému sdělí, jakým způsobem může podklady doplnit, a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu, kterou mu zároveň určí.
(4) Poškozený, který je obětí trestného činu podle zákona o obětech trestných činů, má právo v kterémkoliv stadiu trestního řízení učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na jeho dosavadní život. Prohlášení lze učinit i písemně. Písemné prohlášení se v řízení před soudem provede jako listinný důkaz.
(5) Poškozený se může rovněž výslovným prohlášením sděleným orgánu činnému v trestním řízení vzdát procesních práv, které mu tento zákon jako poškozenému přiznává.
§ 2894 - 2971 občanského zákoníku naleznete zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#cast4
Kliknutím zobrazíte příslušný metodický pokyn Nejvyyšího soudu včetně příloh ke stažení přímo na jejho strákách:
http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika

Soud může pachateli v rozsudku přikázat, aby Vám nahradil škodu způsobenou trestným činem. Aby to soud mohl udělat, musíte mu to sami navrhnout, a to nejpozději první den hlavního líčení (viz dále). V návrhu musíte vysvětlit, jak Vám škoda vznikla a v jaké výši. To je také potřeba před soudem prokázat, např. pomocí lékařské zprávy o Vašem zranění, přeložením účtů za léky, účtů za opravu poničených věcí apod.
Tento návrh musíte podat nejpozději první den jednání soudu, tj. když se soud poprvé sejde, aby rozhodl o vině pachatele. Můžete to ale udělat kdykoli dříve. Návrh zašlete tomu, kdo věc zrovna řeší (na začátku policie, poté soud).
Pokud to neuděláte, je možné o náhradu škody dále žádat jen v občanskoprávním řízení. K tomu musíte sami podat žalobu proti pachateli u soudu. Takový postup trvá déle, je dražší a složitější.

Použité předpisy: § 43 odst. 3 TŘ, § 228 TŘ, § 229 TŘ
§ 43
...
(3) Poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 206 odst. 2); je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě (§ 175a odst. 2). Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit. O těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen. Nebyl-li by pro rozhodnutí o nároku poškozeného dostatečný podklad a nebrání-li tomu důležité důvody, zejména potřeba vyhlášení rozsudku nebo vydání trestního příkazu bez zbytečných průtahů, soud poškozenému sdělí, jakým způsobem může podklady doplnit, a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu, kterou mu zároveň určí.
§ 228
(1) Odsuzuje-li soud obžalovaného pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu nebo kterým se na úkor poškozeného bezdůvodně obohatil, uloží mu v rozsudku, aby poškozenému nahradil majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu v penězích nebo aby vydal bezdůvodné obohacení, jestliže byl nárok včas uplatněn (§ 43 odst. 3), nestanoví-li tento zákon jinak; nebrání-li tomu zákonná překážka, soud uloží obžalovanému vždy povinnost k náhradě škody nebo k vydání bezdůvodného obohacení, jestliže je výše škody nebo rozsah bezdůvodného obohacení součástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a škoda v této výši nebyla dosud uhrazena nebo bezdůvodné obohacení nebylo dosud v tomto rozsahu vydáno.
(2) Výrok o povinnosti obžalovaného k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení musí přesně označovat osobu oprávněného a nárok, který mu byl přisouzen. V odůvodněných případech může soud vyslovit, že závazek má být splněn ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti zároveň určí.
(3) Výrok rozsudku o plnění v penězích může být na návrh poškozeného vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a
a) škoda byla způsobena na peněžních prostředcích v cizí měně nebo na věcech zakoupených za takové peněžní prostředky, nebo
b) obžalovaný nebo poškozený je cizozemcem.
(4) Odsuzuje-li soud obžalovaného za zločin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a přiznává-li poškozenému alespoň zčásti nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, poučí poškozeného o možnosti požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
§ 229
(1) Není-li podle výsledků dokazování pro vyslovení povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení podklad nebo bylo-li by pro rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení třeba provádět další dokazování, jež by podstatně protáhlo trestní řízení, soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.
(2) Na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem odkáže soud poškozeného také se zbytkem jeho nároku, jestliže mu nárok z jakéhokoli důvodu přizná jen zčásti.
(3) Jestliže soud obžalovaného obžaloby zprostí, odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení vždy na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.

Výše škody musí být do prvního hlavního líčení vyčíslena alespoň rámcově a je možné ji později specifikovat. V době začátku hlavního líčení již například znáte výši bolestného, avšak z důvodu pokračující léčby zatím nebylo možné ohodnotit případné trvalé následky zranění (tzv. ztížení společenského uplatnění). V takovém případě lze zatím požadovat náhradu škody ve výši bolestného a náhradu za ztížení společenského doplnit později, po ukončení léčby a ustálení zdravotního stavu.

Výši náhrady škody můžete upřesnit až do pravomocného skončení trestního řízení, tj. např. ještě v řízení před odvolacím soudem.

Pokud byste nestihl/a léčbu ukončit do skončení trestního řízení a uplatnit zde celý nárok na náhradu škody, můžete podat na pachatele žalobu o náhradu škody u soudu v občanskoprávním řízení.

Způsobil-li Vám pachatel fyzické zranění, máte vůči němu nárok na náhradu tzv. bolestného. Bolestné by Vám mělo kompenzovat veškeré vytrpěné bolesti a nepohodlí, které jste kvůli zranění podstoupil/a. Bolestné určuje lékař podle metodiky Nejvyššího soudu ČR. Každé zranění má přidělený určitý počet bodů (např. zlomenina žebra činí 20 bodů, lehký otřes mozku 20 bodů). Hodnota jednoho bodu za zranění způsobená v roce 2016 činí 264,67 Kč.

Bolestné by měl určit soudní znalec z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriálních újem na zdraví (seznam znalců zde: http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm). Za znalecký posudek je třeba znalci zaplatit odměnu, která se zpravidla pohybuje ve výši několika tisíc korun (ty je možné následně nárokovat po pachateli). V případě, že nemáte dostatek prostředků na zaplacení znaleckého posudku, existuje ještě možnost požádat o vystavení zprávy s bodovým ohodnocením Vašeho ošetřujícího či praktického lékaře.

Náhradu za ztížení společenského uplatnění můžete po pachateli chtít v případě, kdy má zranění způsobené trestným činem trvalé zdravotní následky (např. špatná hybnost kloubu, zhoršení zraku, chronické bolesti).

Trvalé následky je ale možné hodnotit až po ustálení zdravotního stavu, což je zpravidla jeden rok. Hodnocení musí stejně jako v případě bolestného provést lékař. Zde je již výpočet poměrně složitý, proto je nutné vyžádat si posudek soudního znalce.

Za dobu, po kterou budete kvůli léčbě zranění v pracovní neschopnosti, můžete po pachateli nárokovat náhradu za ztrátu na výdělku. Ta činí rozdíl mezi výší nemocenského a Vaší průměrnou mzdou dosahovanou před vznikem zranění.  

Ponížení a psychické utrpení se odškodňuje jako tzv. nemajetková újma. Náhradu nemajetkové újmy lze po pachateli požadovat v trestním řízení. S nárokem na náhradu nemajetkové újmy se musíte do trestního řízení přihlásit. Je nutné popsat, jak se Vás útok dotkl a jak vysoké odškodné požadujete. Psychické utrpení je vhodné doložit například lékařskou zprávou Vašeho ošetřujícího psychiatra nebo zprávou psychologa.

Použité předpisy: § 43 odst. 1 a 3 TŘ
§ 43
(1) Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil (poškozený), má právo činit návrh na doplnění dokazování, nahlížet do spisů (§ 65), zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu a před skončením řízení se k věci vyjádřit.
...
(3) Poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 206 odst. 2); je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě (§ 175a odst. 2). Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit. O těchto právech a povinnostech musí být poškozený poučen. Nebyl-li by pro rozhodnutí o nároku poškozeného dostatečný podklad a nebrání-li tomu důležité důvody, zejména potřeba vyhlášení rozsudku nebo vydání trestního příkazu bez zbytečných průtahů, soud poškozenému sdělí, jakým způsobem může podklady doplnit, a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu, kterou mu zároveň určí.

I když se útok stal před lety, máte šanci získat odškodnění v občanskoprávním řízení. Nárok na odškodné se však může promlčet. To znamená, že po uplynutí stanovené doby už Vám ho soud nemusí přiznat. Pokud totiž pachatel namítne, že nárok je promlčený, soud žalobu zamítne.
Obecně platí, že nárok na náhradu škody je třeba uplatnit do tří let od chvíle, kdy se dozvíte o vzniku škody a o tom, kdo ji způsobil. To znamená, že pokud víte, kdo byl pachatelem trestného činu, při kterém vám vznikla škoda, musíte žádat náhradu škody u soudu do tří let od okamžiku spáchání trestného činu. Vždy je však třeba škodu uplatnit nejpozději do 10 let od jejího vzniku (tj. od spáchání trestného činu) nebo do 15 let, pokud škoda byla způsobena úmyslně (pachatel Vás úmyslně napadl, nejednalo se např. nešťastnou náhodu).
Pro škodu na zdraví toto omezení neplatí. Lze ji tedy vždy uplatnit do 3 let od okamžiku, kdy se dozvíte, kdo ji způsobil. Musíte ale počítat s tím, že čím více času od vzniku škody uplynulo, tím obtížnější ji bude prokázat.

Použité předpisy: § 609 – 653 občanského zákoníku
§ 609 – 653 občanského zákoníku naleznete zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#cast2

Pokud soud Váš nárok na náhradu škody neuznal, vůbec o něm nerozhodl nebo Vás odkázal na občanskoprávní řízení, můžete se proti rozsudku v této části odvolat. Odvolání můžete podat do 8 dnů ode dne, kdy Vám byl doručen rozsudek. Odvolání podejte u soudu, který rozsudek vydal. Odvolání stačí podat poslední den lhůty na poště. To znamená, že pokud Vám byl rozsudek doručen v pondělí 9. 10., stačí, když odvolání podáte na poště v úterý 17. 10. Pokud by poslední den lhůty připadal na nepracovní den, např. na neděli, lhůta se prodlužuje do nejbližšího pracovního dne, v tomto případě do pondělí, každopádně doporučujeme odvolání nenechávat na poslední chvíli.

Použité předpisy: § 60 TŘ, § 245 - 263 TŘ
§ 60
Počítání lhůt
(1) Do lhůty určené podle dní se nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty.
(2) Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
(3) Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
(4) Lhůta je zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě
a) podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout,
b) učiněno u soudu nebo u státního zástupce, který má ve věci rozhodnout,
c) učiněno příslušníkem ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě u jeho náčelníka,
d) učiněno u ředitele nápravného zařízení, kde je ten, kdo podání činí, ve vazbě nebo v trestu, nebo
e) učiněno ústně do protokolu u kteréhokoli okresního soudu nebo okresního státního zástupce.
§ 245 - 265 TŘ
§ 245
Přípustnost a účinek
(1) Opravným prostředkem proti rozsudku soudu prvního stupně je odvolání. Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, lze podat odvolání pouze v případě, že takový rozsudek není v souladu s dohodou o vině a trestu, jejíž schválení státní zástupce soudu navrhl. Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, může poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, podat odvolání pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, ledaže v dohodě o vině a trestu souhlasil s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydáním bezdůvodného obohacení a tato dohoda byla soudem schválena v podobě, s níž souhlasil. (2) Odvolání má odkladný účinek.
Přečíst všechny paragrafy

V takovém případě máte možnost podat návrh na zahájení exekuce. Tento návrh můžete podat, když rozsudek nabude právní moci (není už možné se proti němu odvolat) a uplyne doba, která je v něm stanovená k náhradě škody, nejčastěji 3 dny. Návrh můžete podat k soudu (příslušný je soud v místě pachatelova bydliště) nebo k vybranému soudnímu exekutorovi.
Za nařízení exekuce můžete platit soudní poplatek. Exekutor dále může požadovat zálohu na náklady exekuce a případně i odměnu za právní služby. V případě úspěšné exekuce budou tyto výdaje uhrazeny z  částky, kterou exekutor vymůže. Problém může vzniknout, pokud je pachatel nemajetný. V takovém případě budete často muset náklady na exekuci zaplatit Vy.

Použité předpisy: § 251 a násl. OSŘ, § 35 a násl. a § 87 - 92 exekučního řádu
§ 251 a násl. občanského soudního řádu naleznete zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99#cast6
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) naleznete zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-120

Zde naleznete vzory některých podání, které byste mohli ve Vaší situaci využít. Všechny údaje obsažené ve vzorech jsou smyšlené. Pokud budete chtít vzor využít, je třeba přizpůsobit všechny informace Vaší konkrétní situaci a smyšlené údaje nahradit Vašimi vlastními údaji. Po vytištění vzoru se nezapomeňte vlastnoručně podepsat.

VZOR_žádost o ustanovení zmocněnce (MS Word)
VZOR_připojení poškozeného s nárokem na náhradu škody (MS Word)

Nenašli jste

odpověd na svou

otazku?

 

Využijte náší

ON-LINE

PORADNU

Setkali jste se

s násilím

z nenávisti?

 

Využijte 

ON-LINE

FORMULÁŘ 

ČASTO POUŽÍVANÉ ZKRATKY

NzN

Násilí z nenávisti

OSŘ

Občanský soudní řád

PČR

Policie České republiky

TZ

Trestní zákoník

Trestní řád