MÁTE SVÁ PRÁVA

Informační web pro oběti násilí z nenávisti a zvlášť zranitelné oběti

Zájem veřejnosti o Váš případ a jeho případná medializace s sebou může nést řadu problematických situací. Na co je třeba se připravit a jak postupovat, pokud si nevíte rady se zájmem médií, se dozvíte v této části.

Medializace jakéhokoliv případu s sebou vždy nese velká rizika pro oběť trestného činu i její nejbližší okolí. Při rozhodování o tom, zda se se svým příběhem svěříte novinářům, je vždy třeba všechna tato rizika zvážit. Novináři chtějí svým čtenářům nabídnout emotivní příběh. Může se proto velmi snadno stát, že se v reportáži nebo zprávě objeví i informace z Vašeho soukromí. Bez ohledu na to, co přesně Vy sami novinářům řeknete, konečný vliv na výsledek má novinář a editor. Je proto možné, že Váš příběh vylíčí jinak, než se stal a jak ho vnímáte Vy.

Medializace může samozřejmě přinést i pozitivní efekt. Například může vyvolat určitý tlak na příslušné instituce a veřejnost. Zprávy mohou v ideálním případě vyvolat solidaritu mezi lidmi nebo přimět úředníky, politiky a vlivné osoby k aktivitě ve prospěch těch, kterým se stalo bezpráví. Pokud se ale medializace nepodaří, efekt může být přesně opačný.

Proto je dobré, než se pro medializaci svého případu rozhodnete, poradit se s někým, kdo problematice rozumí (odborník na medializaci, případně sociální pracovník, právník). Pomoci Vám může Poradna Justýna, která poradí s přípravou medializace Vašeho případu, ale i v dalších záležitostech s medializací souvisejících, její kontaktní údaje najdete zde.

Poté, co promyslíte všechna rizika spojená se zveřejněním Vašeho případu (viz odpověď na předchozí dotaz), můžete zkusit kontaktovat konkrétního novináře nebo redakci. Kontaktní informace bývají uvedeny na poslední stránce novin nebo na internetových stránkách pořadů a televizí. Je dobré nejdřív přečíst předchozí články vybraného novináře nebo vidět některé jeho reportáže. Zaměřte se především na to, jakým způsobem novinář dříve informoval o obětech trestných činů. Vyhněte se těm novinářům, u kterých najdete neetické věci jako například sdělování intimních nebo citlivých údajů, zveřejnění pomluv nebo jiných poškozujících informací. Rozhodně se vyhněte tzv. bulvárním deníkům, která získávají čtenost díky senzacím, často zcela vymyšleným.

Než prozradíte novináři jakékoliv informace, zkuste se s ním nejprve domluvit, že Vám článek před tím, než ho zveřejní, pošle ke kontrole (autorizaci). Pokud se Vám v něm něco nebude líbit, můžete po novináři chtít, aby to upravil. Tady je ale potřeba dodat, že na to není právní nárok a jde tedy pouze o dobrou vůli konkrétního novináře, jestli Vám článek před zveřejněním zašle a jestli upraví článek podle Vašeho přání.

Dávejte pozor, abyste neprozradili citlivé informace, které by mohly poškodit Vás nebo Vaše příbuzné a známé. Také doporučujeme požádat novináře o anonymizaci, tj. aby v článcích neuváděli jména a další údaje o Vás a Vašich blízkých.

Jestliže Vás opakovaně kontaktují novináři, je Váš příběh pro média patrně zajímavý. Novináři ale nemají právo zasahovat do Vašeho soukromí. V České republice navíc platí zákaz zveřejňovat totožnost obětí mladších 18 let a obětí závažných trestných činů.

Novináři však mohou o Vašem případu informovat. Pokud přitom neporuší shora uvedený zákaz zveřejnění totožnosti oběti, nenapíšou o Vás něco nepravdivého či urážlivého, případně neuvedou informace z Vašeho soukromí, je to podle práva v pořádku a nelze jim to zakázat. Můžete je ale zkusit požádat, aby o Vašem případu informovali ohleduplně nebo se jím vůbec nezabývali. V komunikaci s novináři a jednání o tom, jak budou informovat o Vašem případu, Vám může pomoci Poradna Justýna, jejíž kontaktní údaje najdete zde.

Použité předpisy: § 8a až § 8d TŘ
§ 8a
(1) Při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.
(2) Při poskytování informací podle odstavce 1 orgány činné v trestním řízení zvlášť dbají na ochranu osobních údajů a soukromí osob mladších 18 let.
(3) Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací podle odstavce 1 veřejným sdělovacím prostředkům; poskytnutí informací odepřou z důvodů ochrany zájmů uvedených v odstavcích 1 a 2. Vyhradí-li si v přípravném řízení státní zástupce právo poskytnout informace o určité trestní věci, může je policejní orgán poskytnout jen s jeho předchozím souhlasem.
§ 8b
(1) Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a odst. 1 věty druhé, pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům. O tom musí být tyto osoby poučeny.
Přečíst všechny paragrafy

Pokud o Vás média píšou nepravdivé nebo urážlivé informace nebo neoprávněně zveřejňují Vaše fotografie, máte právo se bránit žalobou k soudu. Jedná se o tzv. žalobu na ochranu osobnosti. V rámci žaloby je možné žádat, aby média přestala porušovat Vaše práva (např. vymazala článek ze svých webových stránek, stáhla reportáž z videoarchivu) a lze žádat také finanční kompenzaci za nemajetkovou újmu způsobenou porušením Vašich práv (újmu na cti, důstojnosti, dobré pověsti atd.). Tiskový zákon a zákon o rozhlasovém a televizním vysílání také řeší situaci, kdy se v médiích objeví nepravdivé tvrzení, které vás poškozuje. Vy pak máte takzvané právo na odpověď, což znamená, že máte možnost požádat média o uveřejnění Vaší odpovědi, ve které uvedete informace na pravou míru. Noviny nebo televize pak musí Vaši odpověď uveřejnit.

Použité předpisy: § 77 až § 117 a § 2951 až § 2971 občanského zákoníku,
§ 10 až § 15a tiskového zákona, § 35 až § 40 zákona o provozování rozhl. a tel. vysílání
§ 77 až § 117 občanského zákoníku naleznete zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#cast1
a § 2951 až § 2971 občanského zákoníku zde:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#cast4
§ 10 Odpověď
(1) Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(2) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
(3) Osoba, na jejíž žádost byla vydavatelem uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.
(4) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(5) Ustanovení zvláštního právního předpisu4) o ochraně osobnosti a o ochraně jména a dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.
Přečíst všechny paragrafy
§ 35
Právo na odpověď
(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění odpovědi. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(2) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru, nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
(3) Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem vysílání uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.
(4) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(5) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.
Přečíst všechny paragrafy

Zákon zakazuje jakkoli zveřejňovat totožnost obětí trestných činů, které jsou mladší 18 let, a obětí závažných trestných činů (vražda, zabití, těžká újma na zdraví, obchodování s lidmi, sexuálně motivované trestné činy, týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečné pronásledování atd.). Na dodržování zákazu dohlíží Úřad pro ochranu osobních údajů, který za jeho porušení ukládá pokuty. Úřadu můžete podat podnět, pokud některé noviny či televize zákaz poruší.

Použité předpisy: § 8a až § 8d TŘ, § 44a a § 45a zákona o ochraně osobních údajů
§ 8a
(1) Při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.
(2) Při poskytování informací podle odstavce 1 orgány činné v trestním řízení zvlášť dbají na ochranu osobních údajů a soukromí osob mladších 18 let.
(3) Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací podle odstavce 1 veřejným sdělovacím prostředkům; poskytnutí informací odepřou z důvodů ochrany zájmů uvedených v odstavcích 1 a 2. Vyhradí-li si v přípravném řízení státní zástupce právo poskytnout informace o určité trestní věci, může je policejní orgán poskytnout jen s jeho předchozím souhlasem.
Přečíst celý paragraf
§ 44a
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 spáchaný tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem lze uložit pokutu do 5000000 Kč.
§ 45a
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1000000 Kč.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 spáchaný tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem se uloží pokuta do 5000000 Kč.

Nenašli jste

odpověd na svou

otazku?

 

Využijte náší

ON-LINE

PORADNU

Setkali jste se

s násilím

z nenávisti?

 

Využijte 

ON-LINE

FORMULÁŘ 

ČASTO POUŽÍVANÉ ZKRATKY

NzN

Násilí z nenávisti

OSŘ

Občanský soudní řád

PČR

Policie České republiky

TZ

Trestní zákoník

Trestní řád