Jedná se o ty oběti trestných činů, kterým je třeba v trestním řízení poskytnout zvláštní péči a ochranu. Důvodem může být například jejich věk (děti, starší osoby) nebo nějaký hendikep (neslyšící, mentálně postižené osoby), ale také třeba druh trestného činu, který prožily (osoby napadené kvůli své barvě pleti, oběti sexuálního násilí). Tyto osoby pak mohou trestní řízení – výslechy či jednání u soudu snášet daleko hůře a může jim to dále ubližovat.

Proto se zákon snaží zajistit, aby se s oběťmi, které jsou zvlášť zranitelné, zacházelo co nejlépe, aby s nimi všichni jednali citlivě a ohleduplně. To platí pro všechny, kdo jsou s oběťmi v průběhu trestního řízení v kontaktu – pro policii, státního zástupce, soudce, ale také lékaře a pomáhající organizace.

Zvlášť zranitelné oběti tedy mají ze zákona některá důležitá práva navíc. Jde například o:

• právo na bezplatnou odbornou pomoc (poradna pro oběti, psycholog, právník - advokát)
• právo na to, aby je vyslýchala vyškolená osoba, aby pokládala otázky citlivě a aby se výslechy neopakovaly
• právo na to, aby se u výslechu nebo u soudu nemusely setkat s pachatelem

Vždycky budou mezi zvlášť zranitelné oběti patřit tyto osoby:

• dítě (všechny osoby mladší 18 let)
• hendikepované osoby (tělesně nebo mentálně postižené osoby),
• oběti trestného činu obchodování s lidmi (§ 168 TZ)

Pak mezi zvlášť zranitelné oběti mohou patřit ještě další osoby, jde o:

• oběti sexuálních trestných činů (znásilnění, sexuální nátlak, pohlavní zneužití, kuplířství atd.)
• oběti násilných trestných činů (vražda, ublížení na zdraví, loupež, vydírání atd.

avšak ne ve všech případech, nýbrž pouze tehdy, pokud je oběť nějak dále znevýhodněna (např. svou barvou pleti, věkem, zdravotním stavem atd.), a proto je větší riziko, že by u ní po trestném činu mohlo dojít k další újmě (psychickému trápení), jestliže přístup všech zúčastněných k oběti (policie, lékařů, soudu atd.) nebude dostatečně ohleduplný a citlivý.