Náhrada škody

Pokud pachatel způsobil trestným činem škodu, máte právo žádat po něm její úhradu v trestním řízení.

Zákon rozlišuje několik druhů škody:

• Újma na zdraví – bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění
• Majetková újma – ukradené či zničené věci, ušlý výdělek, náklady na léčení atd.
• Nemajetková újma – újma vzniklá na důstojnosti, cti, soukromí, rodinném životě (ponížení, psychické utrpení apod.) vyjádřená v penězích

Použité předpisy: § 43 TŘ, § 2894 – 2971 občanského zákoníku
Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

Výše škody musí být do prvního hlavního líčení vyčíslena alespoň rámcově a je možné ji později specifikovat. V době začátku hlavního líčení již například znáte výši bolestného, avšak z důvodu pokračující léčby zatím nebylo možné ohodnotit případné trvalé následky zranění (tzv. ztížení společenského uplatnění). V takovém případě lze zatím požadovat náhradu škody ve výši bolestného a náhradu za ztížení společenského doplnit později, po ukončení léčby a ustálení zdravotního stavu.
Výši náhrady škody můžete upřesnit až do pravomocného skončení trestního řízení, tj. např. ještě v řízení před odvolacím soudem.
Pokud byste nestihl/a léčbu ukončit do skončení trestního řízení a uplatnit zde celý nárok na náhradu škody, můžete podat na pachatele žalobu o náhradu škody u soudu v občanskoprávním řízení.

Náhradu za ztížení společenského uplatnění můžete po pachateli chtít v případě, kdy má zranění způsobené trestným činem trvalé zdravotní následky (např. špatná hybnost kloubu, zhoršení zraku, chronické bolesti).
Trvalé následky je ale možné hodnotit až po ustálení zdravotního stavu, což je zpravidla jeden rok. Hodnocení musí stejně jako v případě bolestného provést lékař. Zde je již výpočet poměrně složitý, proto je nutné vyžádat si posudek soudního znalce.

Ponížení a psychické utrpení se odškodňuje jako tzv. nemajetková újma. Náhradu nemajetkové újmy lze po pachateli požadovat v trestním řízení. S nárokem na náhradu nemajetkové újmy se musíte do trestního řízení přihlásit. Je nutné popsat, jak se Vás útok dotkl a jak vysoké odškodné požadujete. Psychické utrpení je vhodné doložit například lékařskou zprávou Vašeho ošetřujícího psychiatra nebo zprávou psychologa.
Použité předpisy: § 43 odst. 1 a 3 TŘ, §§ 2956 – 2958 občanského zákoníku

Pokud soud Váš nárok na náhradu škody neuznal, vůbec o něm nerozhodl nebo Vás odkázal na občanskoprávní řízení, můžete se proti rozsudku v této části odvolat. Odvolání můžete podat do 8 dnů ode dne, kdy Vám byl doručen rozsudek. Odvolání podejte u soudu, který rozsudek vydal. Odvolání stačí podat poslední den lhůty na poště. To znamená, že pokud Vám byl rozsudek doručen v pondělí 9. 10., stačí, když odvolání podáte na poště v úterý 17. 10. Pokud by poslední den lhůty připadal na nepracovní den, např. na neděli, lhůta se prodlužuje do nejbližšího pracovního dne, v tomto případě do pondělí, každopádně doporučujeme odvolání nenechávat na poslední chvíli.
Použité předpisy: § 60 TŘ, § 245 – 263 TŘ

Ano, v trestním řízení můžete kromě samotné náhrady škody/nemajetkové újmy požadovat také zákonné úroky z prodlení ze soudem přiznané částky. Soud Vám však úroky z prodlení nepřizná automaticky – musíte soudu sdělit, že je požadujete a od kterého okamžiku. Úroky z prodlení se počítají ode dne následujícím po dni, kdy se pachatel dozvěděl o konkrétní výši škody. Pokud si nejste jistí, můžete vždy soudu říct, že chcete úroky z prodlení ode dne následujícím po dni, kdy začalo hlavní líčení. Konkrétní výši úroků z prodlení uvádět nemusíte. Pro zajímavost, ve druhém pololetí roku 2024 činí zákonné úroky z prodlení 12,75 % p.a.
Použité předpisy: § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

Soud může pachateli v rozsudku přikázat, aby Vám nahradil škodu způsobenou trestným činem. Aby to soud mohl udělat, musíte mu to sami navrhnout, a to nejpozději první den hlavního líčení (viz dále). V návrhu musíte vysvětlit, jak Vám škoda vznikla a v jaké výši. To je také potřeba před soudem prokázat, např. pomocí lékařské zprávy o Vašem zranění, přeložením účtů za léky, účtů za opravu poničených věcí apod.
Tento návrh musíte podat nejpozději první den jednání soudu, tj. když se soud poprvé sejde, aby rozhodl o vině pachatele. V případě, že se ve věci sjednává dohoda mezi státním zástupcem a pachatelem, musíte návrh podat nejpozději při prvním jednání o takové dohodě. Můžete to ale udělat kdykoli dříve. Návrh zašlete tomu, kdo věc zrovna řeší (na začátku policie, poté státní zástupce a poté soud).
Pokud to neuděláte, je možné o náhradu škody dále žádat jen v občanskoprávním řízení. K tomu musíte sami podat žalobu proti pachateli u soudu. Takový postup trvá déle, je dražší a složitější.
Použité předpisy: § 43 odst. 3, § 228 a § 229 TŘ

Způsobil-li Vám pachatel fyzické zranění, máte vůči němu nárok na náhradu tzv. bolestného. Bolestné by Vám mělo kompenzovat veškeré vytrpěné bolesti a nepohodlí, které jste kvůli zranění podstoupil/a. Bolestné určuje lékař podle metodiky Nejvyššího soudu ČR. Každé zranění má přidělený určitý počet bodů (např. zlomenina žebra činí 20 bodů, lehký otřes mozku 20 bodů). Hodnota jednoho bodu za zranění způsobená v roce 2024 činí 433,41 Kč.
Bolestné by měl určit soudní znalec z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriálních újem na zdraví (seznam znalců zde). Za znalecký posudek je třeba znalci zaplatit odměnu, která se zpravidla pohybuje ve výši několika tisíc korun (ty je možné následně nárokovat po pachateli). V případě, že nemáte dostatek prostředků na zaplacení znaleckého posudku, existuje ještě možnost požádat o vystavení zprávy s bodovým ohodnocením Vašeho ošetřujícího či praktického lékaře.

Za dobu, po kterou budete kvůli léčbě zranění v pracovní neschopnosti, můžete po pachateli nárokovat náhradu za ztrátu na výdělku. Ta činí rozdíl mezi výší nemocenského a Vaší průměrnou mzdou dosahovanou před vznikem zranění.
Použité předpisy: § 2962 odst. 1 občanského zákoníku

I když se útok stal před lety, máte šanci získat odškodnění v občanskoprávním řízení. Nárok na odškodné se však může promlčet. To znamená, že po uplynutí stanovené doby už Vám ho soud nemusí přiznat. Pokud totiž pachatel namítne, že nárok je promlčený, soud žalobu zamítne.
Obecně platí, že nárok na náhradu škody je třeba uplatnit do tří let od chvíle, kdy se dozvíte o vzniku škody a o tom, kdo ji způsobil. To znamená, že pokud víte, kdo byl pachatelem trestného činu, při kterém vám vznikla škoda, musíte žádat náhradu škody u soudu do tří let od okamžiku spáchání trestného činu. Vždy je však třeba škodu uplatnit nejpozději do 10 let od jejího vzniku (tj. od spáchání trestného činu) nebo do 15 let, pokud škoda byla způsobena úmyslně (pachatel Vás úmyslně napadl, nejednalo se např. nešťastnou náhodu).
Pro škodu na zdraví toto omezení neplatí. Lze ji tedy vždy uplatnit do 3 let od okamžiku, kdy se dozvíte, kdo ji způsobil. Musíte ale počítat s tím, že čím více času od vzniku škody uplynulo, tím obtížnější ji bude prokázat.
Použité předpisy: § 609 – 653 občanského zákoníku

V takovém případě máte možnost podat návrh na zahájení exekuce nebo soudní výkon rozhodnutí. Tento návrh můžete podat, když rozsudek nabude právní moci (není už možné se proti němu odvolat) a uplyne doba, která je v něm stanovená k náhradě škody, nejčastěji 3 dny. Návrh můžete podat k soudu (příslušný je soud v místě pachatelova bydliště) nebo k vybranému soudnímu exekutorovi.
Za nařízení exekuce můžete platit soudní poplatek. Exekutor dále může požadovat zálohu na náklady exekuce a případně i odměnu za právní služby. V případě úspěšné exekuce budou tyto výdaje uhrazeny z částky, kterou exekutor vymůže. Problém může vzniknout, pokud je pachatel nemajetný. V takovém případě budete často muset náklady na exekuci zaplatit Vy.
Použité předpisy: § 251 a násl. OSŘ, § 35 a násl. a §§ 87 – 92 exekučního řádu